AKTUÁLNĚ: OMLOUVÁME SE, Z DŮVODU BOJE PROTI KORONAVIRU MOMENTÁLNĚ NENÍ MOŽNÝ OSOBNÍ ODBĚR

Knihy jsou naše hobby...

Česko – Od Švýcarska po Těšín

Václav Větvička, Jan Rendek

SDÍLET

499 399 

Není skladem

220 × 320 mm, váz., 160 stran

České historické země, Čechy, Morava a Slezsko, území dnešní České republiky uprostřed Evropy, nikdy nebyly izolovaným ostrovem, refugiem bez jakýchkoliv kontaktů s nejbližším okolím. Na jihu, západě a severu to byly kontakty s živlem německým, na severovýchodě s polským. Navíc středem vlastního území vedla ještě zemská hranice mezi Čechami a Moravou, Českým královstvím a Moravským markrabstvím, a byly tu „jazykové ostrovy“. Na všech styčných místech nebyly takové hranice neprodyšné, nevedly tudy jen pašerácké či legální obchodní stezky; i změnou vlád a vlastníků se co chvíli samy hranice měnily a vlnily. Tak vznikly i „hraniční Böhmischdorfy“ či podobné názvy, rozlišující přívlastkem příslušnost tu k německému (moravskému…), tu k českému živlu. Mnoho obcí, jako Česká Kamenice, si jméno ponechalo dodnes, jiné jen ztratily přívlastek Český, Česká nebo České (např. Český Beranov). Poválečný vývoj pak vedl i k úplnému zániku nejen jmen, ale celých obcí (České Nové Domky, Böhmisch Neuhäusl). K tomu si přidejte ještě všechny ty „české“ paralely, připomínající našincům rozmanitou cizinu (České Švýcarsko, Česká Kanada, Česká Sibiř aj.).

Chceme vás provést těmito místy; jako jedno z řešení jsme k tomu zvolili cestu „proti chodu hodinových ručiček“. Začali jsme na severu Čech a přes severozápadní a jihozápadní Čechy jsme dorazili do Čech jižních a středních a potom na severovýchod a východ Čech. To už jsme byli na moravsko-českém pomezí a odtud byl jen krůček k lidským sídlům s českým přívlastkem na Moravě a ve Slezsku.

Vydejte se s námi, i když už máte hodinky digitální.

ISBN978-80-7236-831-0
Datum vydání
Hmotnost1,05 kg
Václav Větvička

Václav Větvička

Biolog a publicista Václav Větvička se narodil v roce 1938 v Praze, absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v oboru geobotanika. Od studijních let se ale zabýval především dendrologií. Po příchodu do ČSAV se věnoval dendrochronologii a zámeckým parkům a jejich dřevinám. V letech 1964 až 1992 se specializoval na rod Rosa. Působil v Botanické zahradě ČSAV v Průhonicích a po sloučení zahrady s Botanickým ústavem ČSAV v něm pracoval až do roku 1992. V té době rovněž spravoval Pokusnou a aklimatizační zahradu Botanického ústavu ČSAV v Černolicích. V 80. letech a poté znovu v 90. letech působil jako vedoucí Průhonického parku. Významné bylo jeho patnáctileté působení ve…

Více o autorovi ⇾

SKU 831 Kategorie